Jak vyjádřit budoucí čas v němčině? Präsens vs. Futur

Tento článek se zaměří na použití přítomného nebo budoucího času v němčině pro vyjádření budoucnosti.

Ich werde morgen ins Kino gehen."

Co je lepší? Kdy použijeme v němčině přítomný a kdy budoucí čas, pokud mluvíme o něčem v budoucnosti?
V tomto příspěvku se pokusím najít odpověď na tuto otázku, na kterou se při doučování němčiny mnoho studentů opakovaně ptá a stále v tomto směru tápe. 
Přítomný čas můžete v němčině používat, především při mluvené formě, poměrně často. Už jste určitě viděli nebo slyšeli, že přítomný čas používáme pořád, pokud mluvíme o něčem, co se děje v daném okamžiku. Ale přítomný čas se v němčině používá celkem často, i pokud mluvíme o budoucnosti. Kdy je tedy lepší přítomný čas a kdy budoucí čas?

Přítomný čas pro budoucnost

Přítomný čas se v němčině používá, pokud chcete mluvit o něčem, co se zcela jistě bude konat. Často to vyjádříte ve větě pomocí nějakého časového údaje, jako v těchto příkladech:

Tom bleibt bis morgen Abend zu Hause.

Alexander geht in drei Wochen in Urlaub.

Pomocí přítomného času něco oznamujete, co v budoucnu určitě uděláte.
Není nezbytně špatné, pro tato oznámení používat budoucí čas, ale přítomný čas zní pro takovéto plány lépe.

Budoucí čas pro budoucnost

Pro budoucnost existují dva časy, nazývají se Futur I a Futur II. Většinou ovšem používáme Futur I, které se tvoří pomocí pomocného slovesa WERDEN a infinitivu slovesa. Časy pro budoucí čas používáme ne pro každou akci/ jednání v budoucnu.

V tomto příspěvku se budeme zabývat pouze časem Futur I, ačkoliv pro Futur II platí podobné podmínky. Budoucí čas Futur I používáme především pro vyhlídky, domněnky a sliby, jako v těchto příkladech:

(Máte vyhlídku letět do Barcelony.)

Meine Tochter wird mehr lernen.

(Používáme Futur I, protože to slíbila.)

Ich glaube, es wird später regnen.

(Tady mluvčí vyjadřuje domněnku, protože používáme vedlejší větu po slovesu věřit "glauben".)

Srovnání mezi přítomným a budoucím časem pomocí příkladů

V shrnutí vidíte některé příklady, které vám dávají jasno v tom, kdy je lepší použít přítomný a kdy budoucí čas. Podívejte se ještě na dalších pár příkladů, kdy je lepší přítomný a kdy budoucí čas.

Ich werde hoffentlich bald zurückkommen.

První věta je v přítomném čase, protože je vyjádřen jasný a jistý plán. Naproti tomu stojí druhá věta v budoucím čase. Tady mluvčí vyjadřuje vyhlídku, ale není jisté, zda bude v budoucnu fungovat.

Ich werde nach dem Urlaub abnehmen!

V těchto příkladech není rozdíl nějak více zřejmý. První příklad vysvětluje, proč mluvčí zhubne (abnimmt). Ačkoliv druhý příklad obsahuje časový údaj, vykřičník na konci věty ukazuje, že se jedná o slib nebo vyhlídku.

Peter denkt, dass sein Chef in einer Stunde kommen wird.

V prvním příkladu je jisté, že Petrův šéf přijde za hodinu, ve druhé větě se jedná pouze o Petrovu domněnku, že přijde, kterou vyjadřuje pomocí slovesa domnívat se "denken".

Tento článek je přeložen v z němčiny, originální znění naleznete na:
Zdroj: PRÄSENS ODER FUTUR FÜR DIE ZUKUNFT? Deutsch-Coach.com [online]. [cit. 2021-8-9]. Dostupné z: https://deutsch-coach.com/praesens-oder-futur-fuer-die-zukunft/